Vyhledat
  • lindamatuska

XIV. Čunkův domeček z karet

S menším odstupem způsobeným mým pracovním vytížením v posledních dnech, podávám slíbený report z konference České lékařské komory, která se konala ve středu 5. 6. ve Zlíně. Snad i s odstupem těch pár dní, kdy vás vydatně informovali jiní, erudovanější účastníci konference, bude moje zpráva zajímavá.


Předem je na místě poděkovat organizátorům akce za profesionalitu, se kterou byla tato konference uspořádána. Skvělým tahem byla volba odborníků, kteří na konferenci vystoupili se svými prezentacemi. Co pro mě bylo potěšujícím, že se konference zúčastnily politické osobnosti napříč politickým spektrem. Nicméně, z krajských zastupitelů, které by tato konference měla zajímat především, jen malý zlomek. Přítomen byl i sám hejtman Čunek, MUDr. Maráček, náměstek Sukop a další zvučná jména.


Konferenci odstartovala svou přednáškou bývalá ředitelka kroměřížské nemocnice, MUDr. Lenka Mergenthalová. Upozornila na neoddiskutovatelné problémy, které zdravotnictví Zlínského kraje nese, a to i vlivem kroků spojených s vidinou nové „Čunkovy“ nemocnice. Ty se váží obzvláště k otázce personální. Nemocnice dlouhodobě trpí nedostatkem personálu – lékařů i sester, hmožné zabezpečení je nedostatečné a jakákoliv zbytečná či riziková investice způsobí další prohlubování tohoto problému. Zdravotnický personál odchází do jiných krajů, zdravotnickou atmosféru v kraji nelze označit za přívětivou.

Shodně se vyjadřuje i druhý referující, prof. Jan Žaloudík: „lidé jdou pracovat tam, kde si vydělají a kde je to baví“.

MUDr. Lenka Mergenthalová apeluje na dnes již zřetelnou potřebu praxe – s ohledem na stárnutí populace je nezbytně nutné udržet potřebnou akutní péči (oční, ortopedickou, urologickou, onkologickou a další) v bezprostřední dostupnosti pacientům.

MUDr. Zdeněk Mrozek upozorňuje na nebezpečí dopadu celého projektu na oslabení vzdělávacích možností nemocnic. Jak jistě víte, akreditace vzdělávacího programu nestojí jen na kvalitním obsahu vzdělávání, stojí také na možnostech zařízení a především na kvalitních osobnostech. Dr. Mrozek tak podává poměrně jednoduchou rovnici: když nebudou v nemocnici obory s kvalitními odborníky = nebude akreditace = nebude možnost vzdělávání budoucích odborných lékařů.


Do živého zjevně ťala svou přednáškou Ing. Marie Korejsová. Ta se věnovala finančním a sociálním rizikům stavby nové nemocnice. Při pohledu na rozpočet Zlínského kraje za rok 2018 si jne příliš složitou matematikou spočítáme, že při aktuálním trendu kraj na splácení nemocnice prostě nemá. Navíc je do budoucna zatížen projektem dopravní obslužnosti. Kraj tedy logicky bude muset na něčem šetřit. Na čem? Budou to platy, které budou zmrazeny na současné úrovni, nákup léků a potravin pro pacienty, na energiích a také údržbě a investicích nemovitostí a přístrojů. Potřeba nárůstu příjmů krajské nemocnice znamená nutnou restrukturalizaci krajského zdravotnictví, kdy akutní péče bude přesunuta do krajské nemocnice a v malých nemocnicích tak zůstane následná péče. Tím se opět dostáváme (nejen) k problému snížení úrovně nemocnice a k dopadům na vzdělávání mladých lékařů. Takové pracovní prostředí nebude zajímavé pro personál, který se bude přesunovat do okolních nemocnic. Čunkův projekt tedy podle Ing. Korejsové přináší, vedle rozbití současného funkčního systému krajské zdravotnické péče, především zadlužení a ekonomickou nestabilitu na neúnosně dlouhou dobu, dalších 15 let.

Na toto vystoupení reagoval hejtman Jiří Čunek svou běžnou politickou posloupností – v prvním kroku shoď oponenta: „nenašel jsem tam (pozn. v prezentaci Ing. Korejsové) jediné číslo vlastně pravdivé“. „Měli jste mě oslovit a já bych vám přidělil dokonce i naše pracovníky z investičního odboru, abyste mohli mít třeba včerejší údaje.“ Veskrze však podle Čunka kraj disponuje dostatkem financí, aktuálně má přebytek. Obdobně reagoval i Ing. Vajdák, který sice opravil hejtmana Čunka, že měla referující Ing. Korejsová v prezentaci čísla správná, ale obratem zpochybnil další výpočty. Svou vsuvku zakončil laškovným zvoláním, jestli „to není na vrácení diplomu“. Pravděpodobný pokus o vtip zůstal u přítomných nepochopen.

Profesor Ladislav Dušek se ve své přednášce zaměřil na demografické ukazatele zdravotnického personálu i pacientů. Opět zdůraznil kritický fakt, na který již nějakou dobu poukazují i další oponenti stavby nové nemocnice, vysoký průměrný věk praktických lékařů (praktici pro dospělé, pro děti a dorost a dentisté). Aktuální průměrný věk praktiků je okolo 60 let (rok 2015), od rou 2021 začne docházet k výraznému úbytku těchto lékařů. Nová generace, která by posílila tuto oblast, ještě není kvalifikována.


Věk praktických lékařů ve Zlínském kraji (zdroj: přednáška prof. Duška)



Věk praktických lékařů pro děti a dorost ve Zlínském kraji (zdroj: přednáška prof. Duška)




Za zcela přelomovou lze považovat přednášku Mgr. Zwyrtek Hamplové, advokátky zaměřující se na právo územních samospráv. Jak sama uvádí, byla oslovena několika krajskými zastupiteli napříč politickým spektrem s žádostí o právní analýzu situace kolem záměru stavby nové krajské nemocnice. Pozorně jsem sledovala reakce hejtmana Čunka při její přednášce. Troufám si říct, že jej závěry, ke kterým analýza dospěla, až tak úplně nepotěšily...

Mgr. Zwyrtek Hamplová se zaměřila na rizika, která z projektu vyplývají nejen pro kraj, ale také pro jednotlivé krajské zastupitele. Poukazuje na to, že v realizačním týmu schází právník, proto se prozatím otevřeně nehovořilo o odpovědnosti hlasujících zastupitelů. V první řadě je třeba si uvědomit, že krajské zastupitelstvo je nadřazeno hejtmanovi, nikoliv naopak. Celá věc zdánlivě směřuje k tomu, aby probíhala co možná v nejmenší gesci zastupitelstva. „Zastupitelstvo bylo v této věci zcela odstaveno.“ Prezentace poukazuje na mnohé evidentní rozpory se zákonem o krajích.

První rozpor se zákonem spatřuje v tom, že Zastupitelstvo, tedy nejvyšší orgán kraje, bylo zcela zjevně ignorováno a vyřazeno z rozhodování. Velký problém, který je svou podstatou na hraně s trestným činem spatřuje Mgr. Zwyrtek Hamplová v postupech Rady. Ta totiž prohlasovala mnohamilionové výdaje na přípravu projektu, které však nebyly v tu chvíli schváleny Zastupitelstvem, které jediné schvaluje rozpočet kraje. Je tedy „na místě předpokládat trestněprávní odpovědnost“ členů Rady, kteří hlasovali pro výdaje spojené s přípravou projektu, čímž se dopustili překročení pravomoci úřední osoby a porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Ne zcela korektním je také způsob vzniku „realizačního týmu“. Zwyrtek Hamplová se táže, jakou právní podstatu má tento spolek? Právo pojem realizační tým nezná. Chápe jej jako soubor jednotlivých smluv s určitými dodavateli, kteří však nenesou žádnou odpovědnost za projekt jako celek. Odpovědnost tak de facto padá na každého jednotlivého krajského zastupitele.

Zastupitelé tak mají v červnu schvalovat vysoce rizikový projekt, u kterého není zaručena odborná bezvadnost a není zajištěno financování. Navíc návrhy usnesení jsou formulovány tak, že není jasně formulováno maximum ceny a omezení lhůty realizace. „Stavba může skončit kdykoliv a stát cokoliv.“

Zastupitelé by měli, podle Zwyrtek Hamplové být plně informováni o rizicích, která jim hlasování přináší. Proto předala svá stanoviska prezentovaná v této přednášce organizátorům akce, kteří je rozešlou všem krajským zastupitelům. Jde o „kvalifikované upozornění na možná rizika. Pokud už toto budou vědět a přesto budou hlasovat, potom jaksi bůh s nimi…“


Po přednášce zaznělo několik dotazů. Bývalý krajský zastupitel, aktuálně kroměřížský zastupitel Ing. Michal Kostka (KSČM) se dotazoval na rozdíly v odpovědnosti mezi předkladatelem návrhu a čely zastupitelstva, kteří budou hlasovat. Odpovědnost je u všech zastupitelů stejná, bez ohledu na to, kdo projekt předkládá a kdo pouze hlasuje.

Mgr. Vít Peštuka (TOP 09, kroměřížský zastupitel) se dotazuje na aplikaci §159 občanského zákoníku (1). Mgr. Zwyrtek Hamplová mu vysvětluje, že v tomto případě aplikace není na místě. Jedná se o to, že „ten, kdo zjistí, že na tu funkci nemá, musí udělat opatření. Ta opatření jsou dvě. Buď tu funkci položí, anebo si zajistí vedle sebe odborníky.“ Tím, že kraj předá materiály zastupitelům, ti se s nimi v plné šíři seznámí a následně hlasují, přebírají odpovědnost. „Tam jde potom o pořušování povinnosti při správě cizího majetku. To je tu ve hře.“

Krajský zastupitel Ing. Ivan Mařák (KSČM) poukazuje na závažnost situace vyjadřuje přesvědčení, že „kdyby toto zaznělo 17. června před hlasováním na zastupitelstvu, tak možná ani pan hejtman by pro to nezvedl ruku“.

Mgr. Milena Kovaříková (ČSSD, krajský zastupitel) se dotazuje, zda se na tento případ vztahuje poslanecká a senátorská imunita. „Vztahuje se na to období, dokud vykonávají funkci, pak už ne“, vysvětluje Zwyrtek Hamplová s tím, že imunita funguje už pouze jako odklad případného trestního procesu.


I na tuto přednášku reagoval hejtman Čunek. Jako dobrý příklad svého, řekněme poněkud arogantního stylu politiky dává tzv. „čunkodomky“. Ty by nikdy nebyly, kdyby poslouchal, co zastupitelé říkají. Se Zwyrtek Hamplovou nebude vést spor, protože na úřadu je 20 právníků. Ti prý studovali její stanoviska a nejsou toho názoru. „Jak se říká – tři právníci, čtyři názory.“ Zpochybňuje Čunek Zwyrtek Hamplové výklad. Zastupitelé dle Čunka byli dostatečně informováni, nejen prostřednictvím dokumentů, které dostali, ale také ve výborech, ve kterých se materiály opakovaně probírají. Navíc, poslední zastupitelstvo trvalo dlouhých 7 hodin (tento trend vleklých a protahovaných jednání jako by byl na krajském zastupitelstvu poslední dobou taktickým tahem) a jednalo se na něm jen o tomto bodu. „Takže není pravdou, že by zastupitelé byli nějací trotlové, kteří tak jenom pro něco zvednou ruku.“ Čunek je přesvědčen, že ani on ani Rada nepřekročili své pravomoci.

Zwyrtek Hamplová na hejtmanovo vyjádření reaguje varováním, že ta situace je sice vysoce hypotetická, ale může se stát, že za rok, dva (blíží se volby) někdo bude hledat argument, jak hejtmanovi nebo členům zastupitelstva znepříjemnit den, a pak by takový argument byl platný. „Právníci nemusí sdílet názor. Otázka je, jestli to potom těm zastupitelům třeba eventuálně před některými těmi orgány pomůže, že měli právníci kraje jiný názor. Já to pak u těch soudů zastupuju, takže vím…


S posledním dotazem vystupuje MUDr. Richard Kreml (SZ, kroměřížský zastupitel). Upozorňuje na fakt, že projekt nové nemocnice není v souladu se stávajícím územním plánem v Malenovicích. Zatímco nemocnice počítá s 5 patry, územní plán povoluje pouze čtyřpatrové budovy apod. Zwyrtek Hamplová se podivuje, že by ji vůbec nenapadlo, že projekt může „nebýt v souladu s územním plánem… já to nebudu komentovat“. Hejtman Čunek argumentuje, že se jedná o změně územního plánu. A kdyby to nevyšlo, mají v ruce projekt na čtyřpatrovou nemocnici. „Buď tam bude méně lůžek, nebo postavíme ještě jeden objekt vedle toho, což můžeme.“


V podstatně poklidnějším duchu uzavírala konferenci přednáška Ing. Zdeňka Havla. Ten se ve své přednášce věnoval hlavně generelu 2008, tedy projektu rekonstrukce stávající nemocnice. Vyvrací argumenty, které Čunek v této diskusi používá. Ve stávajících budovách nebyly zjištěny zásadní statické nedostatky. Generel 2008 je dodnes funkčním projektem, zahrnuje všechny potřebné kroky k postupné přestavbě stávající nemocnice. Přestavba by vytvořila nejmodernější koncepci výstavby nemocnic ve světe. Podává závěry expertního posouzení. Rekonstrukce budov je možná, v souladu s udržitelným rozvojem, výhodou je využití stávajícího občanského vybavení. Oproti novostavbě předpokládá úspory až 25 %. Zdůrazňuje také hodnotu kulturně historickou (hodnota baťovských principů, urbanismus).


Celá konference se nesla ve vysoce profesionálním duchu, ještě jednou děkuji organizátorům za to, že nebyl promarněný čas, jak se nám v případě debat o nové nemocnici už opakovaně stalo. Přinesla tvrdé argumenty, pod kterými Čunkův svérázný a dosti autonomní projekt připomíná stabilitou spíše domeček z karet. Tak doufejme, že nebude moc foukat…



Odkazy:

(1) § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník


"(1) Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

(2) Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.

(3) Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci."

361 zobrazení

© 2019 by Linda Matuška. www.lindamatuska.cz

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now