Vyhledat
  • lindamatuska

Work-life balance na úrovní EU

Jedna z hlavních priorit, se kterými vstupuji do letošních eurovoleb, je problematika navracení žen po rodičovské dovolené do zaměstnání. Ale nejedná se jen o ženy, maminky… Obecně se týká tento problém i tatínků, kteří s dítětem zůstali doma, v širším kontextu i osob pečujících o své blízké. Ani v současně nastavených společenských podmínkách to ženy-matky nemají jednoduché, v některých oblastech je mateřství faktickou profesní diskvalifikací. Sama jsem se ocitla v situaci volby, jestli mateřství a děti, nebo kariéra, profesní růst, postdoc granty, někdy v budoucnu možná i docentura, která je potřebná k setrvání na univerzitní půdě. Já v té době měla už jinou představu své životní cesty (a sama jsem v té době netušila, jak zajímavá a veselá ta cesta bude…). Ale takto to být prostě nemá a nesmí! Děti nejsou a nesmí být překážkou plného uplatnění potenciálu a profesního rozvoje jejich rodiče. Nelze stavět matky a otce před volbu buď děti, nebo kariéra. Mnoho velmi úspěšných matek - podnikatelek, političek, špičkových a vážených odbornic vám potvrdí, že nejsou úspěšné „navzdory“ svým dětem, ale právě díky nim (1, 3).

Těší mě, že touto problematikou se na mezinárodní úrovni zabývá i Evropská unie pod pojmem „work-life balance“. U nás je tento pojem někdy mylně vykládán jen jako jakýsi stav rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, který člověk pociťuje jako komfortní. Není tomu tak. Jedná se o systematický přístup, koordinaci změn sociální, rodinné a školské politiky, trhu práce, ekonomických kroků a mnoho dalších, které vedou k tomu, aby bylo i matkám, otcům, osobám pečujícím umožněno pracovní uplatnění bez jakési „rodičovské diskvalifikace“.

Jak se k problému konkrétně staví Evropská unie? Evropská komise, která je jedním z orgánů Evropské unie, se v rámci Work-life Balance Initiative (2) zabývá několika kroky: 1. spravedlivější rozdělení povinností a možností péče o dítě (zrovnoprávnění) mezi ženami a muži. Nejde tady jen o to, že „tatínkové by se měli starat víc“, ale spíše o princip zrovnoprávnění otců při převzetí péče o dítě, v možnosti vystřídat se na rodičovské dovolené, což umožní matkám návrat do práce apod., tedy o kompletní (pře)nastavení sociální politiky. 2. možnost čerpání otcovské dovolené, a to v rozsahu minimálně 10 pracovních dní. Otcům musí být garantována finanční kompenzace alespoň na takové úrovni, jako v případě pracovní neschopnosti. 3. posílení možností flexibilní formy výkonu zaměstnání (částečné úvazky, flexibilní pracovní doba, home-office) pro rodiče dětí do 8 let věku.

Současně by na politické úrovni měly být posíleny kroky vyloučení jakékoliv diskriminace (např. diskriminace mateřstvím), měly by být vhodně využívány možnosti evropských fondů pro zajištění institucionální péče o děti (třeba těch, které podporují budování dětských skupin z ESF). Všechny tyto kroky by měly směřovat k oboustrannému přínosu – jak pro rodiče, tak pro zaměstnavatele. Doufejme, že se dobrá věc podaří a časem budou pracovní podmínky pro maminky/rodiče/pečovatele lepší a lepší.


Odkazy: (1) KIJONKOVÁ, Simona. Úspěšné ženy nejsou dobré matky? Přednáška TEDxPragueWoman. Youtube (online), 2018. Dostupné z: odkaz.

(2) Work-life Balance. European Commission (online), 2019. Dostupné z: odkaz. (3) Žena na mateřské je ideální zaměstnanec, lépe pracuje a nechce kariéru, říká ekonom. DVTV (online), 2018. Dostupné z: odkaz.

2 zobrazení

© 2019 by Linda Matuška. www.lindamatuska.cz

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now